"A story of a glamour woman"

"A story of a glamour woman" aneb každodenní příběhy jedné ženy - http://www.hankapiskova.cz/

pátek 17. ledna 2014

17.1.2014 / Vaginální mapování

Vaginální mapování.

Když jsem před necelým rokem četla tento název a dívala jsem se na stránky Denisy Palečkové a Richarda Vojíka, řekla jsem jen… no, ty vole!

Byla u mě moje nejlepší kamarádka a koukaly jsme již poněkolikáté v naprostém úžasu, co všechno je možné prožívat a zkoumat v souvislosti s vlastní sexualitou.

Jsem jedno z Husákových dětí a za mého dětství či mládí se příliš nenosilo o takovýchto tématech mluvit. Brzy jsem se vdala, měla dítě a téměř do svých 35-ti let jsem si myslela, že sex nemám vůbec ráda a že je to jedním slovem vopruz, kterej tak nějak přetrpím… To jen aby jste věděli z jakých podmínek vycházím. Věřím, že mnoho z vás se se mnou asi ztotožní…

Tak tedy, když jsme objevily s kamarádkou techniku vaginálního mapování, po přečtení si povídání na stránkách, jen jsme se na sebe dlouze zadívaly (což mimochodem miluju a vždycky se tomu pak smějeme a říkáme si...to zas bylo čumění :) ) a já jsem řekla jen: “Tak to bych nedala”. Ona mi říká: “No já už vůbec ne” :) A vidíte, neuplynul ani rok a já jsem to dala. A dokonce jsem se u toho nechala natočit…

Zúčastnila jsem se natáčení dokumentu, díky kterému se tato technika dostane k veřejnosti na DVD. No, co vám na to mám říct...hustý. Pak kameraman, který je jeden z předních kameramanů v ČR, asistent (mimochodem úžasně moudrý mladý muž), Richard Vojík, který na samotné mapování odešel, já a “moje” průvodkyně, bodyworkerka Petra Ptarah Hrůzková. Říkala jsem si… ty jo, nevím, jestli se mi podaří uvolnit se a dovolit si projevit všechno. Už umím projevit své emoce na veřejnosti. Ale stále jsem si myslela, že mám problém s hlasovým emotivním projevem. No, tak jsem zjistila že nemám :)

Jsem na sebe pyšná, že jsem dovedla s pomocí Petry pustit a uvolnit to, co se ve mě léta skrývalo. Petra byla úžasná. Pomohla mi ve chvíli, kdy jsem stále ještě na vědomé bázi bojovala a bála se to pustit. Chytla mě za ruku a tím mě odvedla z hlavy do těla a šlo to ven. Vlastně si teď uvědomuji, že stejný zážitek pomoci (a jakéhosi průvodcovství) jsem měla s jedním mužem na nedávném Rituálu splněných přání. I on mi velmi pomohl tím, že mě tím co udělal vrátil z hlavy (kde jsem byla uvězněná v nějakém příběhu z minulosti) zpět do těla. Do přítomného okamžiku.

Takže jsem znovu prožila naplno obrovský strach, bolest, zhnusení, ponížení, nenávist, hrůzu, vztek a spoustu dalších silných mínusových emocí. Šíleně to bolelo. Ať už fyzicky, tak emocionálně. Ale poté, co jsem křičela jak asi nikdy v životě slova “já nechci” a “nenávidím tě”, se mi neskutečně ulevilo. Přijala jsem ten strach naplno. Ponořila se do něj. Dívala jsem se mu do očí. Byl mnou a já jím. Byly jsme jedno. A najednou...bolest ustoupila. Najednou jsem jen tiše plakala a cítila jsem obrovský klid. Prázdnotu. Propojení. Celistvost. Splynutí sama ze sebou a se vším. Jednotu. Bylo to jako být součástí oceánu a zároveň jedinou kapičkou. Kapičkou, která má v sobě moudrost celého oceánu a zároveň oceán, který je naplněný miliardami jednotlivých malinkých kapek…

Vím, že ještě potřebuji otevřít spoustu starých zranění a vyléčit je, ale už teď jsem si jistá, že jsem mnohem silnější, propojená sama ze sebou a že to zvládnu rozpustit. Tuto celistvost jsem cítila i předtím, ale pořád jsem měla čas od času pocit, že mi ještě něco chybí. Že můj život není úplný. Že nemám všechno, co bych mohla mít. Že neprožívám všechno, co bych mohla prožívat. Že mi něco schází, abych byla úplná a celistvá. Samozřejmě, že jsem byla. Jako bych o tom jen nevěděla. O některých částech sebe sama… a tak mi je druzí ukazují, někdy je to velmi příjemné a někdy to trošku bolí. Ale je krásné se dívat do toho zrcadla a vidět všechny části sebe sama. I ty, které se mi vůbec nemusí líbit… A co je nejkrásnější, přijmout je s láskou.

Měla jsem občas pocit, že mi chybí partner. Muž. Spolutvůrce. Přítel. Milenec. Spojenec. Po tomto zážitku jsem si opět uvědomila, že vše, co právě teď potřebuji, už mám! Že jsem prostě na cestě. Potkávám všechny a všechno v ten pravý čas. Že všechno co potřebuji, mám vždy k dispozici. A hlavně, že ten největší partner, kterého potřebuji, vždy jsme měla a mít budu, je ukrytý ve mě. A tak teď už vím, že pokud není po mém boku muž (jako životní partner), je to v úplném pořádku, protože v mém životě je mnoho mužů, kteří mě mají rádi a milují mě. Cítila jsem, že můj partner je mi velmi blízko. Jako bych si na něj už mohla sáhnout. Jakoby už kráčel po mém boku. Když zavřu oči, cítím ho...

Měla jsem občas pocit, že nemám dostatek peněz. Že žiju v nedostatku a nevím, jak to zvládnu. I tady jsem před nějakou dobou pochopila, že mám vždy přesně tolik, kolik potřebuji. Že mi vesmír vždy pomůže. Že zažívám neomezenou hojnost. Že možnosti jsou neomezené. Jediné omezení je v mojí hlavě. Když zavřu oči vidím se v úplné hojnosti. Kolem mě a ve mě je naprostý dostatek všeho, co potřebuji a ještě něco navíc. Dávám a přijímám. Jsem v harmonii...

Jako další krok vnímám mapování mužem. Mužem, který je trpělivý, laskavý, ale i silný natolik, aby mě podržel když to budu potřebovat. Jsem šťastná, že jeden takový muž je mým přítelem…

Od té doby, co jsem začala se sexuální/životní energií pracovat a věnovat jí svou pozornost, můj život nabral na obrátkách. Mění se neuvěřitelnou rychlostí. Jsem den za dnem šťastnější a vnímám sama sebe i jako krásnější a uvolněnější…

Mám hotovo a budu už teď navždy žít bez zrnka pochybnosti? Ale kdepak :) jen už vím, jak sama ze sebou pracovat a jak rozpustit bloky, které mi mohou bránit v plnohodnotném životě. Pořád se někdy budu smát a někdy plakat, jen teď už vím, že všechno je v pořádku tak, jak to je. A to samozřejmě vím nejen díky mapování. To si uvědomuji každičký jednotlivý den v mém životě.

Co říci na závěr pár větami?

Pokud máte pocit, že neprožíváte svůj život naplno a cítíte, že samy sebe brzdíte dámy, otevřete se životu pomocí vaginálního mapování. Už mudrcové v dávných dobách věděli, že sexuální/životní energie potřebuje proudit a pak dává obrovskou vnitřní sílu, radost a stabilitu každému, kdo jí to dovolí.

Kontakt na dva skvělé sexuological bodyworkery:
Honza - urbanek.honza@gmail.com

Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji za tvůj komentář. Měj krásné dny. Hanka