"A story of a glamour woman"

"A story of a glamour woman" aneb každodenní příběhy jedné ženy - http://www.hankapiskova.cz/

pondělí 5. ledna 2015

Kdy je lepší zůstat a kdy je lepší odejít?

Dnes ráno jsem si přečetla na fb otázku, která mě inspirovala k zamyšlení. Ta otázka zněla takto (nijak neupravuji, kopíruji z fb...): 

"zajmal by me vas nazor. Vim,ze rozhodnout se budu muset sama,ale nekdy pomuze nazor nezaujatych. Takze ted k otazce. Mate dve moznosti,prvni moznost je vratit se k byvalemu,ktery je zarlivy a vy citite,ze vas to moc omezuje,na druhou stranu,je to snazsi a deti uz ho znaji a chova se k nim vyborne. Druha moznost je zacit od zacatku,ale bez idealniho bydleni zatim a snad jen docasne bez prace. Pozitivni je,ze bych byla svobodna,neslychala bych sceny kvuli nicemu a byla bych jen ja s detmi. Takze jakou by jste volily cestu vy? Dekuji za nazzajmal by me vas nazor. Vim,ze rozhodnout se budu muset sama,ale nekdy pomuze nazor nezaujatych. Takze ted k otazce. Mate dve moznosti,prvni moznost je vratit se k byvalemu,ktery je zarlivy a vy citite,ze vas to moc omezuje,na druhou stranu,je to snazsi a deti uz ho znaji a chova se k nim vyborne. Druha moznost je zacit od zacatku,ale bez idealniho bydleni zatim a snad jen docasne bez prace. Pozitivni je,ze bych byla svobodna,neslychala bych sceny kvuli nicemu a byla bych jen ja s detmi. Takze jakou by jste volily cestu vy? Dekuji za nazor"

Moje odpověď:

"Přidám svůj příběh - pohled. Také jsem odešla a jsem dnes mnohonásobně šťastnější. 
I když to vypadá nemožně, vždy to je nějak řešit. Z pozice ženy, která byla ve stejné situaci si můžu dovolit říct následující: Není to o tom. . . "Já nemám kam jít a musím zůstat" ale o tom. . . "Mám v sobě dostatek odvahy a vystoupím z role oběti"
Ačkoli se to může zdát jako blbost, zůstat a "trpět " je totiž stejně zbabělé jako usurpovat a ubližovat. 

Takže tohle říkám proto, abych vás Jani probudila k akci, vůbec to není o vašem partnerovi, ale o vás. . . Pokud se nezačnete chovat dospěle a nevezme svůj život do svých rukou, vždy budete potkávat muže, kteří vám budou ubližovat. Je tudíž v konečném důsledku jedno, jestli zůstanete a nebo odejdete, může se to opakovat! 

Důležité je, co se děje uvnitř vás. 

Pokud řeknete někomu ANO, ujistěte se, že nemusíte říct sobě NE! Když změníte svoje chování, změní se jako zázrakem i celá situace. 

Je poměrně pravděpodobné, že budete muset z tohoto vztahu odejít a je také poměrně pravděpodobné, že potkáte znovu ten samý typ muže, který bude vaší zkouškou, jestli to myslíte vážně. . . To se docela běžně děje. 

Je zde ale i jiná možnost, že změníte své chování a najednou se změní i váš partner nebo přijde jiný, který to dělat nebude 

Nikdy nikdo neví co se stane a proto je tak těžké ten první krok udělat. Změna bolí, ale nic nebolí (a pomalu a zevnitř člověka zabíjí) tolik, jako zůstat stát na místě a doufat, že se situace sama vyřeší. 
Takže Jani (oprava Editko  ) nádech, výdech a udělat první krok! Zvedněte zadek a začněte jednat! (Jo a celej tenhle román platí i pro mě i když v úplně jiné souvislosti)  

Máte v sobě mnohem víc síly než si vůbec dovedete představit!"



Když jsem se ráno tanečním krokem procházela po pláži, přemýšlela jsem o tom a uvědomila jsem si, že je někdy velmi těžké rozpoznat kdy je nutné odejít a kdy je nutné zůstat. Jak to vůbec můžeme poznat? Kdy je odchod z nějaké situace nezbytností a vítězstvím a kdy útěkem? Poznáte to? 

Proto je těžké komukoli radit a nabádat ho k nějakému jednání. Jen my sami totiž víme, jestli se nám daná situace opakuje a je pro nás tudíž výzvou tentokrát zareagovat jinak. V praxi to vypadá například takto. Dvě ženy, dvě na první pohled stejné situace. Obě jsou ve vztahu, který jim nevyhovuje a který není v něčem dobrý. Může to být například vztah se žárlivým mužem, jako v případě naší tazatelky. Jedna trpí a zůstává, druhá po prvním konfliktu odchází. Která jedná správně? Těžko říct, že? Ty lekce jsou totiž dvě! Ta první žena nezná svou sebehodnotu a nedokáže říci ne, zůstává a myslí si o sobě, že není dost dobrá, aby se o sebe postarala sama, že nemá možnost. A ta druhá žena zase obviňuje z každého problému partnera a odchází středem jako královna s tím, že všichni muži jsou idioti, kteří si ji nezaslouží. Ve finále jsou na tom obě stejně. Ani jedna z nich nevidí jádro svého problému. 

Bože, kdy už se naučíme v sobě najít to, co hledáme venku? Dělá to většina z nás, včetně mě :)

Nepomůže nám sbírat názory ostatních a dělat si statistiku, ta totiž v tomto případě nefunguje. Jediné co pomůže je se zastavit a najít odpověď v sobě! Ano, může nám v tom pomoci někdo druhý, tím, že nám klade ty správné otázky. A od toho jsou tu lidé, kteří se tímto zabývají. Koučové, mentoři a lídři. A možná se budete divit, ale mnohdy je lídrem někdo, kdo vystudoval jedinou školu - Školu života! 


Když budete chtít například zhubnout, pomůže vám více ten, který má nastudované všechny poučky, ví přesně co jak a kde, ale neví PROČ a nebo ten,který si tím prošel a poznal všechny ty bolesti a strasti na vlastní kůži? Nejlepší je samozřejmě, když ten člověk má oboje, životní zkušenost a vzdělání. Proto taky mají největší úspěch ti, co prožili nějakou traumatickou událost a použili ji jako start a důvod ke změně. Většinou začali dané téma studovat a dříve či později se na ně začínají obracet lidé s prosbou o pomoc, stávají se automaticky odborníky v dané obalsti, znají dokonale PROČ... 

 A proč to celé píšu? :) Tentokrát hlavně pro sebe! Až tady v Egyptě mi dochází spousta věcí a mám pocit, jako bych konečně začala vidět a věřit v to, kdo jsem. Jako bych viděla svou tvář v zrcadle mnohem jasněji než předtím. A za to moc děkuji! Bylo super odejít. A je super absolutně poztrácet
všechny jistoty a muset začít věřit jen a jen sama sobě. Potom se dějí zázraky. To uvědomění je opět a znovu stejné. Já jsem ve všech a všichni jsou ve mě. Všichni jsme propojeni. Věřím si? Věří mi i ostatní. Dokonce to je ještě zajímavější. Věřím si? Věří mi i ostatní a já potom věřím i jim! Nevěřím si? Odpovězte si sami ;)

Všechno začíná a končí ve mě. Jen já tedy musím poznat kdy je lepší zůstat a kdy je lepší odejít...

Přeji nám všem dostatek síly a odvahy k tomu, abychom nezůstávali stát na jednom místě a nebáli se dělat chyby. Protože i když se vydáme nějakým směrem a po čase zjistíme, že jdeme blbě, je to skvělé! Získáme tím obrovskou zkušenost, která lze získat jen tím, že děláme chyby! A vždy máme možnost změnit směr. Každý den je dar a každý den začíná nový život. Můžeme cokoli dostat a cokoli ztratit. V tom je kouzlo života. Nic není jisté. Nikdy!

Nebojme se chyb, bojme se klidných a zapáchajících stojatých vod ;)