Hanka Pisková

Jednou mi jedna moje kamarádka řekla, že dělám v životě jednu velkou chybu. Že ukazuji mužům svou zranitelnost a předstupuji před ně jako bych byla nahá. Tím jim dávám možnost a prostor k tomu, aby mi ublížili a zranili. Řekla mi: „musíš se trošku chránit…“.

Je pravda, že jsem se mnohokrát v životě cítila raněná a i „z venku“ to vypadalo, že mi nějaký muž ublížil, ale může za to opravdu ten fakt, že před nimi stojím nahá? Hodně jsem o tom přemýšlela a dospěla jsem k názoru, že ne.

Zjistila jsem, že i nahá můžu být silná a nezranitelná a naopak oblečená (schovávající se za jakoukoli masku) můžu být mnohem více zranitelná. Vše je jen a jen o úhlu pohledu a o postoji. Uvedu příklad: jaký je rozdíl mezi tím, když chodíte po ulici ve spodním prádle a tím, když chodíte po plovárně v plavkách? Obě místa jsou veřejná, vždy máte na sobě ten samý kus oblečení… kde je ten rozdíl? Bingo, je to v našem pocitu.

Je pro tebe náročné vysvléci před nějakým mužem? Uděláš to pokud tě o to požádá? Pravděpodobně ne. Ale když půjdeš na masáž a masér ti řekne: „vysvlečte se prosím do kalhotek a položte se na lehátko…“ asi to uděláš, že? Život je plný paradoxů a toto je jeden z nich :)

Proč o tom celém mluvím? Protože jsem se rozhodla dál předstupovat před muže „nahá“, celý rozdíl v tom, že už nejsem zranitelná. Je to proto, že jsem ve své nahosti v pohodě. Že věřím v sebe a v to, že mi žádný muž nechce ubližovat, ale naopak, že mi každý z nich přináší nějaký dar, zprávu či pohlazení (ať už na duši či na těle).

V čem je tento postoj pro mě přínosný? V tom, že můžu chodit po světě bez jakékoli masky a cítím se v bezpečí. Nemusím se schovávat za předstírání ani za předsudky, nemusím používat žádné lsti ani "ženské zbraně" k tomu, abych upoutala mužovu pozornost.

Zároveň si ale můžu hrát a oblékat si různé převleky, na které mám zrovna v tu chvíli chuť. V tom je kouzlo ženství. Hra. Umění ženy využívat všechny „archetypy“ které v sobě máme. Být divoškou, sexy dračicí, princeznou, čarodějnicí, potvorou, mámou, vílou, něžnou princeznou atd. Máme jich v sobě celou řadu. Pokud je všechny přijímám a miluji, můžu klidně předstoupit před muže nahá a nikdy nebudu mít pocit, že mě zneužil…

Rozdíl je v tom, že mě muži znají nahou a můžou si tedy mé převleky užít bez toho, aniž by nevěděli kdo vlastně jsem. Nemají pocit, že s nimi manipuluji a sama vlastně nevím kdo jsem a co chci. Jsem autentická.

Jsem šťastná, že si už umím „stoupnout před muže nahá“ a cítit se při tom v bezpečí. Přesto, že se ještě někdy bojím. Ale jsem na cestě a krůček po krůčku postupuji dál... Umíš to také?

Více zde: http://www.glamour-woman.cz/news/naha-uprostred-namesti/