Den 143

• Dnes bych se s vámi ráda podělila o komunikaci mezi mnou a jednou ženou. Napsala mi dopis, ve které mě žádala o radu. Napsala mi, že řeší podobné téma jako já a že vnímá stejně jako já, že její vnitřní muž a žena nejsou spolu v harmonii. Až když jsem dopsala tento dopis, uvědomila jsem si, že možná pomůže i vám ostatním, tudíž ho s vámi sdílím.
  
  
• Ahoj Ivetko, moc mi pomohly knížky od Davida Dejdy. Četla jsem knížku pro ženy, Když jde o muže, také knížku pro muže Cesta pravého muže a teď naposled Cesta nespoutané ženy.
• Všechny mi pomohly a řekla bych, že právě mě dala nejvíce knížka Cesta pravého muže. Uvědomila jsem si, že jsem vůbec nechápala podstatu ženství a mužství. A taky že když nepoužívám vnitřního muže k vedení sama sebe, začnu to promítat do maminkovského komplexu ve vztahu s mužem.
  
  
• A protože vím, že vše začíná u mě, rozhodla jsem se si to v sobě pořešit. Můj bývalý přítel byl nádherné zrcadlo a ukázal mi to poměrně jednoznačně. Taky jsem s překvapením zjistila (podle toho, co jsem řekla ve chvílích, kdy jsem byla uvolněná), že mám v sobě nějaká přesvědčení, o kterých jsem úplně nevěděla.
  
  
• Jedním z nich bylo, že vlastně nechci svůj život řídit, že bych chtěla, aby to za mě udělal muž. Ale pokud chci muže, který je tím mužem s velkým M, musím já být zase ženou s velkým Ž. Tudíž ano, stále chci být ve vztahu ženou a nechat se vést... ale nejdříve musím umět vést  sebe sama a svůj život. A ne že potkám muže, na svoje plány a vize zapomenu a budu tu jen pro něj. Takhle to nefunguje.
  
  
• Takže vnitřního muže využiju a dám mu prostor k tomu, aby se rozhodl mou vnitřní ženu vést tak, aby mu věřila. Aby jí ukázal cestu a dovolil jí být ženou. Ale k tomu, abych mohla mít i takový vztah “venku”, nejdříve to musím zharmonizovat uvnitř sebe samé. Takže musím začít realizovat svoje plány a nejen o nich mluvit...
  
  
• Stejně, jako jsem to dokázala s hubnutím. Mám v sobě mnohem větší potenciál, který jsem doteď potlačovala a nevyužívala a pochopila jsem, že takhle to dál fakt nepůjde...
  
  
• Snad jsem ti pomohla aspoň mými pocity, třeba se v tom najdeš Ivetko.
  
  
• Dělám to tak, že si sama v sobě představím celý vesmír. Vše, co je uvnitř mě, vidím navenek. Takže pokud něco "venku" nefunguje, je to odraz toho, co nefunguje uvnitř mě... Harmonie, to je to slovo, které mě právě teď napadá.
  
  
• Dnes se mi zdál zvláštní sen. Byla jsem namačkaná v autě s dalšími lidmi (všechny je znám) a jeli jsme odněkud, jakoby z dovolené. Ale místo toho, aby jsme letěli letadlem, nacpali jsme se do auta, kde nás bylo o dva víc, než je možné. Jakoby všichni byli opilí nebo spali nebo tak něco a přišlo jim to jako dobrý nápad. Nikdo pořádně nevěděl kudy máme jet, navigace nefungovala, neměli jsme peníze na další benzín, auto nebylo naše...
  
  
• Viděla jsem jak řidič usíná za volantem a viděla jsem do jakého nebezpečí se řítíme... prostě jsem zakřičela STOP! Zastavila jsem to auto a začala jsem se všemi třást a budit je a křičela jsem... co to děláme? Vždyť to je všechno špatně! Takhle to nejde. Byli jak zdrogovaní... takže jsem začala dělat kroky, které by mě zachránily. Ano, mě. Ne ty ostatní, ale mě. Ale zároveň jsem věděla, že když zachráním sebe, zachráním i je a oni se pak možná probudí a možná ani ne a nebudou o tom ani vědět. Možná si budou myslet, že to byl jen příšerný sen a někteří ho i zapomenou...
  
  
• Pak jsem se probudila a byla jsem stále v tom příšerném pocitu že jsem jim nepomohla... a až teď, když to píšu si uvědomuju tu hloubku tohoto snu.
  
  
• Děkuji ti Ivetko za to, že jsem ho mohla hned zprostředkovat a že jsem ho pochopila...
  
  
• Stále dostávám důkazy o tom, jak všechno se vším souvisí a jak je vše.
  
  
• Děkuji ti. Teď mě napadá, že z tohoto dopisu udělám dnešní blog a doufám, že ti to nebude vadit... možná i ostatní ženy mají podobné otázky. Krásný den Ivetko.
  
  
  Takže krásný víkendový den i vám všem ostatním. A nezapomeňte jít volit. Protože vše (tudíž i stav našeho státu), začíná v nás samotných...
  
  
  www.hankapiskova.cz