Den 103 - 106

Můj milý deníčku :)

Vůbec nestíhám… nic! Po dlouhé době jakéhosi řádu si tvořím nové “nastavení” a je to mazec :) Ale krásnej. Jen se chvílema trošku nechytám. Ale je to nádherný pocit, podívat se do tváře muži, na kterém je vidět, že se do mě zamilovává. Nádherný! Mám pocit jako bych díky němu a té nové energii dostávala do žil novou krev. Jako bych mládla a rozkvétala…

Jsem zvědavá, co si tím změněným vnitřním stavem počne moje tělo :) nedávno jsem přemýšlela o tom, jakým způsobem se vlastně zastaví moje hubnutí, když chci stále žít podle mého nového životního stylu. Zjistila jsem, že nechám na moudrosti mého těla, jakou cílovou váhu si zvolí. V mé hlavě je sice nastaveno 77 kg, ale pokud se tělo rozhodně, že to bude 80 kg, je to ok. No a pokud se rozhodne, že to bude třeba 75 kg, je to taky ok. Jsem šťastná a spokojená už teď. Už teď se cítím krásná, štíhlá a sexy. A možná právě proto jsem do svého života dokázala přitáhnout muže, který mě takovou vidí.

Takže stále “jedu” ve svých návycích a vidím, jak důležitá byla doba, kdy jsem si vlastně uvědomovala kdo jsem, co mám a nemám ráda a co chci  a nechci. Věděla jsem, že k tomu, abych mohla do svého života přitáhnout muže svých snů, musím být nejdříve já ženou, která bude moci takovému muži být rovnocennou partnerkou. A právě toto poznání bych ráda předávala vám, ženám. Protože věřím, že každá z nás by se měla nejdříve “ukotvit” sama v sobě a pak teprve může fungovat jako skvělá partnerka (a to platí pro obě pohlaví). Pokud čekáme, že přijde někdo, kdo nás zachrání, spasí, ukáže nám náš směr nebo nám dá nějaký tvr a podobu, je to ve většině případů všechno špatně :) jsme tudíž jako loutky na špagátku, které ale z největší pravděpodobností potkají zas druhou loutku a oba se v tom zamotají a ztratí. A nebo nastává druhá varianta, kdy potkáváme úplný opak sebe sama (takže třeba oběť svého agresora) a hrajeme spolu hru na to, kdo bude šéfovat. Chvíli šéfuje agresor a oběť se nechá vláčet blátem, aby pak mohla z pozice pocitu viny manipulovat zas ona… No, je to mazec :)

Ale pouze sebevědomý člověk, který ví kdo je, co chce a kam jde, může mít vedle sebe stejného partnera. Princip zrcadla… to známe všichni :)

Mám skvělý pocit, když vedle sebe vidím muže, který má svou vizi, ví kam a za čím jde a dělá jednotlivé krůčky ke svému cíli. S lehkostí, radostí a vášní. A když vidím jak díky mě a mé podpoře získává na lehkosti a síle. Když vidím jak se více usmívá a je sebevědomější a krásnější. Jak se mu lehčeji dýchá, když vidí, že mu někdo věří a podporuje ho. Jak je úžasné se spolu smát, diskutovat, mlčet i milovat se… užívám si tu nádheru vztahu a jsem nesmírně vděčná a šťastná…

Dámy, pokud jste v nefunkčním vztahu, udělejte vše proto, aby se to změnilo a pokud to nejde, odejděte! Někdy svému muži pomůžete nejvíc tak, že ho opustíte. Protože on potom zažije období, které ho asi bude hodně bolet a bude pro něj hodně těžké, ale jedině tak bude moci dospět! Sám, na kolenou a totálně zničený. Vím, že to zní divně, ale to je jediný způsob, jak se může zrodit Opravdový Muž! Potřebuje zažít opravdové dno, aby mohl z popela vzlétnout jako bájný Fénix. Muž se nerodí z jemnosti a lehkosti. Muž se rodí při životních zkouškách. Pokud jimi neprojde, je to stále kluk…

Proč myslíte, že dávné kmeny měly rituály, při kterých muži dělají šílené věci, třeba to, že se věší za kůži nebo se vrhají z výšky dolů? Bingo. Je to proto, aby ukázali svou odvahu a sílu. Aby ukázali, že dokáží zvládnout a transformovat svůj strach v nekonečný zdroj síly a odvahy…

Dovolme mužům, aby byli muži. Dovolme jim, ať zvládnou životní zkoušky. Dovolme to i svým synům a nechovejme se k nim jako ke hračce, která se může rozbít. Muži potřebují víru, že se dokáží postarat, že dokáží něco překonat, že dokáží v souboji vyhrát… nebraňme jim v tom. Pochopme, že oni prostě musí bojovat, že je to jejich přirozenost. Ale zároveň pochopme, že ten, s kým mají bojovat nejsme my ženy! Nevyzývejme je na souboj, spolupracujme s nimi. Muži mají bojovat mezi sebou. Rvát se o svá území. O svoje postoje atd.

My pak můžeme zasáhnout a pomocí naší lehkosti, klidu a radosti je vtáhnout zpět do života, když máme pocit, že se pohybují moc a dlouho “v hlavě”. Harmonie, souhra a jinakost je ve vztahu opravdu nádherný dar. Využívejme své ženskosti k tomu, aby díky nám muž rostl a ne k tomu, aby dělal to, co my chceme. Nemanipulujme s nimi a neponižujme je. Tohle nikam nevede… Dělala jsem to ve svém manželství a vím, že tato cesta prostě není správná a smysluplná…

Potřebovala jsem 5 let k tomu, abych našla svůj střed a změnila se. Vím, že to dokážu a ráda vám ukážu jak na to… Právě proto vznikl můj projekt Glamour woman. Jde mi o to, aby jsme byly my ženy šťastné, okouzlující a plné ženskosti a aby se vedle nás muži cítili jako králové!

www.hankapiskova.cz