Den 85 a 86

Ty jo, už to bude 3 měsíce! Tři měsíce, co píšu blog, tři měsíce, co jsem změnila svoje návyky a tři měsíce, co se mám ještě víc ráda. Den za dnem. Na devadesátý den chystám takové malé shrnutí, co vše jsem za tu dobu zvládla. Někdy mám totiž pocit, že nic nedělám a nikam se neposouvám :) Jsem fakt vtipálek… musím se občas sama sobě fakt smát!

Snídaně: furt to samé :) jsem hold nudnej parton, co už teď :)

Oběd: pečená zelenina a brambůrky (oba dny)

Svačina:

• jeden den - studená jáhlová kaše s mangem a semínky (mandle a slunečnice) - tak to jsem málem měla orgasmus, jak to bylo dobrý!
• druhý den - knackebrot s pomazánkou z avokáda - taky hodně velká mňamka!

Večeře:

• jeden den - plněná rajčata s avokádovou pomazánkou (na obrázku) a pečená zelenina s troškou rýže
• druhý den - rajčata s mozzarelou
  
  
  
  
  

Jo a do toho jím neustále para ořechy v karobu! Z těch se taky můžu zbláznit. Snědla jsem jich každý den aspoň 5 ! A pak že mám sebezapření… mám všechno možný, ale tohle rozhodně ne :)

Jedu teď na dva dny do Prahy a protože nevlastním chytrý telefon ani noťas, nebudu na příjmu (jen na telefonu) a tím pádem nemůžu psát příspěvky… což ale vzhledem k tomu, jak to poslední dobou flákám, není nic divného :)

V Praze budu pracovat - možná jsem to ještě nezmínila, ale jsem členkou Schwarzkopf týmu pro ČR a Slovensko a jsem na to velmi pyšná. Je to velmi prestižní záležitost a celý tým má kolem 20-ti lidí z obou zemí. Mám je velmi ráda. Hlavně Slováky :) Jsou mi povahově bližší… ale mám ráda všechny! Je to skvělý pocit být součástí takové “rodiny” a je to velmi dobrá zkušenost i když je to někdy dost náročné…ale votomtoje! :)

Došla jsem k takovému životnímu postoji… Kdo nepodstupuje stále těžší a těžší zkoušky a nedává si laťku výš a výš, neroste… stojatá voda začne vždycky po čase hnít! Ale na druhou stranu není nutné plout proti proudu, takhle se chovají blázni a masochysti :) Je ideální (jako ostatně ve všem) najít tu rovnováhu. Být akční, ale umět i odpočívat. Jít a dívat se dopředu, ale umět se i zastavit nebo ohlédnout zpět. A hlavně při tom všem být tady a teď. Je to fuška :) a víte proč? Protože z toho děláme děsnou vědu. Ze všeho. Život je vlastně ohromně jednoduchej, no tak jsme si ho udělali trošku složitější… asi aby jsme se nenudili :)

Vnímáte dneska svět jako přátelský a nebo nepřátelský místo? Jednoduchej a nebo složitej? Lehkej a nebo težkej?

Ať už to máte jakkoli, věřte, že ta “realita” je jen ve vaší hlavě. To, co si myslíte o čemkoli, si opravdu jen myslíte. Je to váš příběh. Vaše kino. Váš úhel pohledu. Věci nejsou ani špatný, ani dobrý… tuhle nálepku jim dáme až my. Rozhodujte se tedy moudře a každý okamžik znovu a znovu. Buďte pružní. Co je v pondělí špatně, může být ve středu výborně! Nelpěte na svých myšlenkových vzorcích, je to cesta do pekla! ;)

Uvolnit, uvolnit, uvolnit. To je pro mě heslo posledních dnů...

www.hankapiskova.cz