Den 60

Den šedesát! Wow! A ještě k tomu má dnes můj chlapeček narozeniny :) je mu 21! No, tak to už jsem asi definitivně dospělá, když mám tak velkýho syna :) Love you Maty!

Ranní běh - parádička :)

Ranní váha: 88,6 zase nějakej zásek na chvilku

Snídaně: moje oblíbená ovesná kaše :) jsem nudná osoba, co už :)

Oběd: vařený brambory ve slupce, směs vařené mrkve, celeru a brokolice - posypané nivou - obyčejný, jednoduchý, výborný!

Po O káva + merci (jeden zabalený kousek čokolády) - všímáte si, že každý den jím něco malého sladkého? Prostě se to dá, když nezbodnete celou tabulku :)

Svačina: 2x cnackebrot namazaný domácí lučinou

Večeře: vynikající salát z mrkve, celeru, tofu a jogurtu, posypaný slunečnicovými semínky (tofu a slunečnice trošku navýšily KJ, ale v pohodě) v denním limitu jsem stále v pohodě.

Zajímavý postřeh dne: ve své podstatě vím, že jsem krásná žena. Když jsem měla kila navíc, nemyslela jsem si to. Byla jsem za těmi kily navíc vlastně schovaná. Byla to taková moje ochrana. Jako kdybyste na sebe navlíkli velkej, šedej a mohutnej pánskej kabát. V tom se pro mě krásně cítit nešlo! To jsem nebyla “já”. Bytostně jsem to cítila. Byla to taková maska. Převlek. Přesto jsem se naučila se milovat a přijímat takovou, jaká jsem, ale rozhodně jsem si nemyslela, že jsem třeba sexy. A vyzařovala jsem to samozřejmě i ven...

Věděla jsem, že jak zhubnu, muži po mě půjdou :) ale nebyla jsem předtím připravená to zvládnout. Strašně jsem se bála vztahu a lásky, přesto, že jsem po tom i muži (partnerovi) moc toužila. Neuměla jsem přijímat. Jen jsem chtěla dávat. Taky jsem se neuměla odevzdat. Protože jsem mužům vůbec nedůvěřovala (což je právě teď pro mě velmi aktuální téma - učím se důvěřovat mužům. Milovat a respektovat je už umím...). Toto uvědomění mi hodně dalo. Schválně, vy co máte nějaké kilo navíc, co za nimi ukrýváte? Proč se bojíte zhubnout? Co vám přináší vaše kila navíc?

No a měla jsem pravdu :) s ubývajícími kila roste zájem a pozornost mužů. Že by to bylo tím mým nastavením? Jasně že jo :) Během jednoho týdne jsem dostala tři nabídky na společně strávené chvíle ve dvou :) tak ještě chvíli a budu schopná přitáhnout i partnera. Chce to jen trénovat odvahu, den za dnem. Pomáhá mi to, že přijímám pozornost mužů. Dokonce pokud mám chuť se s tím mužem i sejdu. A co je úplný zázrak, cítím se s ním přirozeně a ne jako malá holka, která neví, co má dělat na divný návštěvě u “strejdy”. Být hodná a jen se za všech okolností usmívat a nebo říct, hele, tohle se mi nelíbí? A nebo naopak, pokud se mi něco líbí, zachovat se jako dospělá žena a říct jo, tohle se mi líbí, pokračuj...

No, prostě a jednoduše, je mi sice 42, ale v tomto ohledu jsem se na poměrně dlouhou dobu zasekla někdy ve čtrnácti... možná ještě mladší... Ale! co mě těší je to, že už potkávám starší muže než jsem já sama. Dospělé muže. Moudré muže. Že bych už konečně dospěla? Muži, kteří teď vstupují do mého života už nejsou chlapci. Jsou to opravdu muži. Takže jsem musela z holčičky dospět v ženu. V nádhernou, smyslnou, něžnou a moudrou ženu ♥ mám ze sebe vážně radost! Ta moje proměna není ani tolik o hubnutí, ale spíše o tom, jak se měním z housenky v motýla. Proto mám taky tento symbol ve svém logu...

Cítím se nádherně. A posílám tuto energii i tobě! Ano, právě tobě, kdo čteš tyto řádky. Zavři na chvíli oči a ucítíš mou ruku na své tváři. Pohladím tě a do ucha ti šeptám... jsi nádherná/ý!

Žijte s láskou a vášní. Všechno hned půjde líp!

www.hankapiskova.cz