31.5.2013
Můj milý Buddy,
můj nakopnutý prst pěkně zmodral. Všimla jsem si toho dnes ráno, když jsem si dala jen volné a lehounké protažení (zacvičila jsem si pozdrav slunci). Rozhodla jsem se, že si každý týden udělám jedno ráno bez cvičení. Jen s protažením. Zítra si dám zas Tybeťany a v neděli jdu opět běhat (nebo se aspoň tvářím, že je to běh :) )
Ranní váha 96,4 kg.
Snídaně: opět chleba, půlka s máslem, půlka s džemem (nad tím se mi zatím nechce přemýšlet....)
Včerejší oběd: rýže s dušenou zeleninou - mňam ;)
Svačina: jablíčko
Večeře (a na to jsem obzvlášť pyšná): zeleninový salát se šunkou, sýrem a vejcem - samozřejmě bez dresingu
Včera večer totiž probíhalo naše každotýdenní setkání v pizzerii s angličtinou, kde jsem si vždy dávala pizzu. Dokonce jsem nechala na talíři trochu šunky, protože si mi jí tam zdálo moc! Jsem fakt dobrá :) Taky jsem si dala dvě decky bílého vína s obyč vodou.
Je zajímavé jak skvěle se cítím, to jsem úplně nečekala. Mám opravdu spoustu energie a je mi tak nějak příjemně lehko. A co mě nejvíce překvapuje, vůbec, ale vůbec netrpím. Možná to ještě přijde, ale nastavila jsem si do hlavy, že je to skvělé a že mě to baví. Rozhodla jsem se, že si svoje hubnutí užiju jako největší mejdan a zároveň oslavu života.
Už po 4 dnech se mi vyčistila pleť. Že by bylo vážně pravda to, co se říká? Surprise! :)
Pokud se budu cítit po celou dobu takto, nechápu, proč jsem se do toho nepustila dřív. Ale i na toto sedí můj oblíbený citát od Eckharta Tolleho: “Utrpení je nezbytné jen do té doby, dokud si neuvědomíme, že nezbytné není.” No a mě už trpět nebavilo :) That´s all.
www.hankapiskova.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkuji za tvůj komentář. Měj krásné dny. Hanka